4. maturitní otázka – Kultura za vlády Lucemburků
Charakteristika společenských poměrů 14. – konce 15. stol.
Písemnictví se rozrůstá, protože vedle duchovenstva a šlechty se podílí i měšťanstvo
- linie – zabývá se společenskými a politickými otázkami, navazuje na Dalimila a lidovou tvorbu převyšuje husitství
- linie – nemá zájem o spol. a pol. otázky, spěje k exkluzivnosti, při nástupu 2. linie husitství odumírá
Praha se stala střediskem vzdělanosti, založena Karlova univerzita (1348), větší zájem o literaturu, zvyšuje se bída lidí.
– v českém království se hromadily nepokoje, které nakonec vyústily v celospolečenskou krizi – nejsilněji se projevila za vlády krále Václava IV. (1361 – 1419) – odpor proti církvi (v čele papež) – proti jejímu mravnímu a náboženskému úpadku (prodávání odpustků, nežila v chudobě, jak bylo psáno v Bibli)
- snaha myslitelů a kazatelů o nápravu, ale jinak věřili nadále v Boha a byli křesťany
Díla: Vita Karoli, Moralites Slovníkář Bartoloměj z Chlumce – slovníky zahrnovaly veškerou odbornou terminologii Divadelní hry – hráli jen muži 14. stol – hra Mastičkář, obohacen o scény z trhu, humorná hra, nevázaný humor, vzniká epika veršovaná (Legenda o Prokopu, Legenda o sv. Kateřině) a prozaická Zábavná próza – vznikají rytířské eposy (Tristram a Izalda), nový literární útvar exemplum (= krátké vypravování, nejznámější příběhy římanů), cestopisy 1. česká tištěná kniha – 1470 – Trojánská kronika
