generace Josefa Jungmana
Josef Jungman (1773 – 1847)
- narozen v Hudlicích u Berouna jako syn řemeslníka
- vystudoval filosofii a práva,
- působil jako profesor na gymnáziu v Litoměřicích, později v Praze
- jazykovědec, překladatel, básník, propagátor češtiny
- jeho heslem bylo: „Kdo své vlasti prospívá nejlépe světu prospívá“
- začínal jako básník Puchmajerovy družiny
- svým dílem se snažil vytvořit literární jazyk, obohatit a uzákonit spisovnou češtinu
- navazuje na Dobrovského a rozvíjí dále Bohemistiku
- jeho škola básnická a vědecká – spolupracovníci: Antonín Marek, Milota Zdirad Polák, fyziolog Jan Evangelista Purkyně, botanik Jan Svatopluk Presl
- Slovník česko-německý – pětidílný, 120 000 slov; třicet let práce; shromáždil a rozšířil slovní zásobu jazyka; čerpal z literárních památek, z řeči lidu, z jiných slovanských jazyků (zvl. ruštiny a polštiny), vytvářel novotvary (neologismy) Základ pro tvorbu českého spisovného jazyka
- Význam – důkaz, že čeština je jazyk stejně dokonalý jazyk jako němčina; z vymírajícího jazyka se stal jazyk živý, bohatý, uznávaný; vznik českého odborného názvosloví (vliv na rozvoj věd)
- Slovesnost – učebnice češtiny a literatury na gymnáziích,texty od Husa po současnost. První teorie lit., slohová čítanka.
- Historie literatury české – sedm dílů, přehledné dějiny české literatury, obraz bohatství č. lit. Úplný seznam děl lit. od doby Karla IV. až po dobu Jungmannovu
- Rozmlouvání o jazyku českém – dva díly, co udělat s českým jazykem, aby byl rovnocenný němčině
