Helénistické období:

Theokritos – idyla, tvůrce básnické idyly bohům dávány lidské vlastnosti, člověk žije po smyslu lidksého bytí světlo – symbolem pokroku

Sochařství a malířství

• ztvárňují bohy jako krásné dokonalé lidi, chtějí znázornit osobní představu
• Myron, Feidais, Praxiteles

Filosofie

Sokrates Platon– učitel Sokratův, spisy formou dialogu, Platónovo učení o duši, o jeskyni ( tento svět není skutečný, je to jen svět stínů) Aristoteles– Platónův pokračovatel

Latinská literatura římská

• není tak významná jako řecká, protože čerpá náměty z literatury kopírovali řecké, není původní
• tvorba vytvářená latinským jazykem
• v době, kdy řecká literatura dosahovala vrcholu, byli ještě Latinové polokočovnými kmeny pastevců a lovců
• výtvarnou kulturu a správní organizaci převzali od Etrusků
• dlouho přebírali témata a hotové útvary od vyspělejší řecké literatury
• umělecký vrchol v prvních desetiletích císařství ( tj. konec 1.stol př.n.l )

Drama:
Titus Marcus Plautus (asi 250 – 184 př.n.l) -DÍLO: Vychloubačný voják, Komedie o hrnci – se zlatem, ovlivnil ho – inspirace pro Moliera (Lakomec)

• komedie z denního života, kolem sebe
• představuje zamilované mladíky, dívky, které upadly do otroctví, nevěstky, lakomce, prohnané otroky
• komedie psané živým hovorným jazykem inspirovaly např.i Moliéra- Lakomec

Publius Terentius Afer (195 – 159 př.n.l)

• zpracovával komedie podle řeckých vzorů
• DÍLO :komedie Dívka z Andru
• Nebyl tak oblíben jako Plautus

Titus Lucretius Carus ( 94 – 55 př.n.l)

• naučný a tendenční básník
• DÍLO: rozsáhlá naučná báseň- O povaze věcí
• podle něho probíhá vše ve světě podle zákonů mechaniky a bez působení božských sil
• lidské štěstí je v duševní vyrovnanosti