Helénistické období:
Theokritos – idyla, tvůrce básnické idyly bohům dávány lidské vlastnosti, člověk žije po smyslu lidksého bytí světlo – symbolem pokroku
Sochařství a malířství
- ztvárňují bohy jako krásné dokonalé lidi, chtějí znázornit osobní představu
- Myron, Feidais, Praxiteles
Filosofie
Sokrates Platon– učitel Sokratův, spisy formou dialogu, Platónovo učení o duši, o jeskyni ( tento svět není skutečný, je to jen svět stínů) Aristoteles– Platónův pokračovatel
Latinská literatura římská
- není tak významná jako řecká, protože čerpá náměty z literatury kopírovali řecké, není původní
- tvorba vytvářená latinským jazykem
- v době, kdy řecká literatura dosahovala vrcholu, byli ještě Latinové polokočovnými kmeny pastevců a lovců
- výtvarnou kulturu a správní organizaci převzali od Etrusků
- dlouho přebírali témata a hotové útvary od vyspělejší řecké literatury
- umělecký vrchol v prvních desetiletích císařství ( tj. konec 1.stol př.n.l )
Drama:
Titus Marcus Plautus (asi 250 – 184 př.n.l) -DÍLO: Vychloubačný voják, Komedie o hrnci – se zlatem, ovlivnil ho – inspirace pro Moliera (Lakomec)
- komedie z denního života, kolem sebe
- představuje zamilované mladíky, dívky, které upadly do otroctví, nevěstky, lakomce, prohnané otroky
- komedie psané živým hovorným jazykem inspirovaly např.i Moliéra- Lakomec
Publius Terentius Afer (195 – 159 př.n.l)
- zpracovával komedie podle řeckých vzorů
- DÍLO :komedie Dívka z Andru
- Nebyl tak oblíben jako Plautus
Titus Lucretius Carus ( 94 – 55 př.n.l)
- naučný a tendenční básník
- DÍLO: rozsáhlá naučná báseň- O povaze věcí
- podle něho probíhá vše ve světě podle zákonů mechaniky a bez působení božských sil
- lidské štěstí je v duševní vyrovnanosti
