Stavba dramatu

1. expozice (úvod)
2. kolize (zápletka, srážka)
3. krize (vyvrcholení)
4. peripetie (zdánlivé řešení, rozuzlení)
5. katastrofa (tragický závěr)

moderní drama vynechává 4. bod autor – filosof Aristoteles – řecký 4 dramatikové – Aischylos, Sofokles, Euripides, Aristofanes – komedie
Attické období:
Řecké drama: vyvinulo se ze zpěvů, doprovázeno tancem Řecké tragédie: Aischylos, Sofokles, Euripides komedie: Aristofanes Dithyramby – starořecká sborová píseň k poctě bohů /bůh Diomýz/ bajky – sbor pěvců v kozích kůžích, písně + tance

• Anakreón– láska, víno, životní radosti, obveselování tyranů: víno jen zředěné vodou, upíjet pomalu a zpívat

bajky– Ezop – poučení jeho bajky zpracovali La Fontaine, G.E. Lessing, J.A. Krylov, A.J.Puchmajer divadlo– tragédie- Aischylos, Sofokles, Euripides komedie- Aristofanes
Aischylos ( 525- 456 př.n.l)

• 1. světový dramatik, čerpal ze starých mýtů
• hrdinou je kolektiv, ne jednotlivec
• kolem 90 her
• zavedl 2 herce
• tragické trilogie
• bohové určují osud, není úniku, odpovědnost za činy předků nese i další pokolení
• DÍLO: Prosebnice, Peršané, Sedm proti Thébám, Spoutaný Prométheus,
• jediná zachovalá – Oresteia – jeden z hrdinů Trojské války zavražděn nevěrnou manželkou a jejím milencem, syn Orestes ho pomstí, oba zabije a cítí se vinen, odchází do Tauridy a cítí se vinen