70. -80.léta normalizace, zhoršení situace, tři proudy v literatuře

1) oficielní 2) exilová 3)samizdatová
1)Oficielní : Mladá generace, jsou publikováni především vyloženě komunističtí autoři a funkcionáři (př. Skála, Pilař…), ale i dobří čeští básníci (Seifert, Mikulášek, Holan, Závada) Jiří Žáček (1945) – smysl pro humor, radost, melodičnost, vtip Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Okurková sezóna, Ptákoviny… Lenka Chytilová (1952) – Představitelka generace tzv. „osamělých běžců“ Dopisy, Třetí planeta, Proč racek přemýšlí, Průsvitný Sisyfos Markéta Procházková (1963) – jemná dívčí lyrická poezie Vítání světla, Na prahu lásky
2-3)Samizdatová a exilová: Autoři kterým bylo zakázáno vydávat (Seifert, Skácel…) a písničkáři se svými protestními písněmi Literární skupiny:surrealistická skupina(Effenberger, Švankmajer); skupina undergroundu – antipoetičnost, syrová obraznost, drsnost výrazu a vulgarismy sk. surrealismu,poetismu– sur. zakázán státním režimem, Nezval od něj upouští, je označen jako „buržoazní proud“ 2.vlna surrealismu -Karel Hynek Deník malého Lorda nesouvisející obrazy spojené v 1 celek Zbyněk Havlíček Pekingský hematom Undergroundová poezie 50-80.léta ti, co nemohli veřejně publikovat Egon Bondi, Ivan Matin Jirous Václav Hrabě -texty zhudebněny, protestní písně, proti tehdejšímu režimu Ivan Wernisch- známá poezie 70 a 80l., emigroval do Londýna, inspirace popartem Andi Warhoul autoři protest-songů-Karel Kryl- Bratříčku zavírej vrátka, protestní písně-„protest songy“, vzestup v roce 1968 při okupaci vojsky Varšavské dohody Jaroslav Hutka- písničkář, Klíč k pluhu Ivan Matin Jirous-Magor Václav Hrabě texty zhudebněny, protestní písně, proti tehdejšímu režimu-Reduta blues, Zimní sonet prozaická poezie -konec cenzury po r.1989-konec samizdatového a exilového charakte