Karolína SVĚTLÁ

– psala prózy z pražského prostředí, ale nejtypičtější je pro ni tematika venkovská. Hlavní a umělecky nejvýznamnější část díla Světlé zahrnují ještědské romány, jejichž děj je zasazen do Podještědí. V Podještědí našla autorka protiváhu měšťanského prostředí v ryzejším prostředí venkovském. Z ještědských románů jsou nejznámější dva:

• Vesnický román – vypráví o nešťastném manželství čeledína Antoše Jírovce
  a ovdovělé žárlivé rychtářky
• Kříž u potoka – vyjadřuje na příbězích několika generací rodu Potockých, že čistá
  a silná láska a sebeobětování osvobozují milovaného člověka z jeho vášní.
  V popředí stojí idealizovaná postava mladé Evičky, která svou láskou a oddaností zachrání vlastní manželství a změní svého manžela v dobrého muže

Eliška Krásnohorská – kritička a překladatelka, teoretička programu ruchovců, která proslula jako autorka libret k operám Bedřicha Smetany – Hubička, Čertova stěna Marie MAJEROVÁ – komunistická novinářka a prozaička

• Siréna – sociální román, v němž autorka podává široký obraz vývoje dělnické třídy Kladenska od 19. století do první světové války. V popředí stojí několik generací dělnické rodiny Hudců

Marie PUJMANOVÁ

• Lidé na křižovatce – románová trilogie, jejíž stejnojmenný první díl líčí českou společnost od konce první světové války do období hospodářské krize. Do popředí vystupují prolínající se osudy dvou rodin: velkopodnikatele Kazmara a levicového intelektuála Gamzy

Jarmila GLAZAROVÁ

• Vlčí jáma – román, který sleduje rozklad manželství dvou povahově protichůdných lidí: starší ženy (sobecké, pyšné a chorobně žárlivé) a o 16 let mladšího muže Roberta. Stereotyp manželského života prudce naruší příchod mladičké schovanky Jany: autorka líčí tragický příběh citového vztahu této osiřelé dívky a Roberta.