CARLO GOLDONI (1707 – 1793)
– autor komedií o kritice měšťanů POPRASK NA LAGUNĚ – dodnes se hraje – jde o žárlivost
-
JONATHAN SWIFT (1668 – 1745)
Anglie, GULLIVEROVY CESTY – filosoficko-satirický román, původně 3000 stran, kritizuje špatné lidské vlastnosti, hloupost a zbabělost
-
VOLTAIRE (1694 – 1778)
– Francouz, byl básník, prozaik, filosof a novinář, je nejvýznamnějším představitelem osvícenství CANDIDE NEBOLI OPTIMISMUS – prochází všemi možnými i nemožnými situacemi (hlavně neštěstím) aby se ukázalo že svět není až tak dokonalý
-
IVAN ANDREJEVIČ KRYLOV
– psal bajky, zobrazující tehdejší život a politiku v Rusku, používal lidový jazyk
národní obrození
-
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (1799 – 1852)
– byl preromantik, jeho základní zdroj = lidová slovesnost, upřednostňoval jednoduchost, studoval filosofii a byl vyloučen za četbu J. Husa, pracoval jako vychovatel a novinář → vyhozen za kritiku ruského Cara, také profesor na UK, sbíral lidovou slovesnost → chtěl ji zachovat, dále psal ohlasovou poesii, na motivy lidové slovesnosti, chtěl napsat ohlasy pro všechny slov. národy, nestihl to OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH – sbírka epických básní, Rusové opěvováni jako hrdinové, z pověstí OHLAS PÍSNÍ ČESKÝCH – převažuje lyrika, je tu i satira – není to tak vážné jako to ruské, odraz života na venkově, zachycení charakteru národa RŮŽE STOLISTÁ – vzpomínková milostná lyrika
-
VÁCLAV KLIMENT KLICPERA 1792 – 1859)
– nejlepší dramatik 2.fáze NO, psal historické hry, pohádky, hry ze současnosti, komedie se hrají dodnes DIVOTVORNÝ KLOBOUK, KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST – hra z jeho současnosti, komedie z českého venkova, výsměch přehnanému, předstíranému vlastenectví, hraje se dodnes
-
JOSEF KAJETÁN TYL (1808 – 1856)
– pocházel z Kutné Hory, nedokončil filosof. fakultu, začal hrát s kočovnou společností → řídil česká představení ve Stavovském divadle; 1848 – zapojil se do revoluce → neúspěch → vypovězení z Prahy → zpět ke kočovnému životu
drama
– nejdůležitější část jeho tvorby, cíl: výchova k vlastenectví frašky – situační komedie, sled určitých událostí bez děje FIDLOVAČKA ANEB ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA – odehrává se na ševcovské slavnosti, lidová hra se zpěvy, poprvé píseň KDE DOMOV MŮJ – hudba F. Škroup