-v 60. a 70. letech
následuje doba uvolnění, tzv.liberalizace, dochází k uvolnění ve všech oblastech spol.života., vystřízlivění ze socialis. realismu-reakce na moderní avantgardní směry objevují se moderní liter, formy, noví autoři, snaha o syntézu avantgardního a tradičního, složitý styl psaní, čerpá z impulsu složitého období, světa; období liberalizace ukončeno příchodem vojsk varšavské dohody 21.srpna 1968, opětovné uzavření hranic -počátek nejtěžšího období normalizace, období 2 emigrace obyvatel ČSR, u jednotlivých autorů rozlišovat dle tvůrčího období oficiální, samizdatové případně exulantské literatury-díla psaná po emigraci z ČSR-exulantská lit., díla psaná pod útlakem režimu(cenzura)-samizdatová lit. rozdělení poválečné literatury : – významná existencionalistická próza zastoupená Bohumilem Hrabalem a Ladislavem Fuksem -díla jsou vydávána oficielně, ale někde jsou v nich prováděny cenzurní zásahy -největší talent poválečné literatury:B. Hrabal, Ladislav Fuchs, Arnošt Lustig, Ota Pavel, Josef Škvorecký, Jan Otčenášek, Ludvík Vaculík(pouze do 60 let, pak samizdatová)
1)Literatura poválečná, reagující na válku- Bohumil Hrabal, Jan otčenášek, Josef Škvorecký, Vladimír Korner, Arnošt Lustig
2)Socialistická a budovatelská próza 50.let- Otčenášek, Řezáč, Kohout 3)Zaměření na židovskou problematiku, téma holocaustu 4)Literatura 60. let, existencionalistické východisko v poválečné literatuře 5)Historická a historizující próza 6)Literatura 70.let 7)Literatura 80. a 90. let
