VŠESTRANNÝ JAZYKOVÝ ROZBOR:

UKÁZKY: ukázka A: „Člověče, vylož nám jak to, že tys nyní vytvořil Slovanům písmena a učíš jim, kteréžto nikdo jiný před tím nevynalezl … Odpověděl jim filosof (Konstantin): „Zda nepadá déšť od Boha stejně na všechny, nebo slunce také nesvítí na všechny, ani nedýcháme vzduch všichni stejně?“ (Život Konstantinův)
ukázka B: „Raději sě chcu s českú sedlkú snieti, než královnu Němkyňu za ženu mieti. Němkyně bude němečskú čeleď mieti, němečsky bude učiti mé děti, proto bude jazyka rozdělenie a ihned země jisté zkaženie.“
ukázka C: V mocenskopolitických podmínkách 40. let 14. století začal Karel IV. vytvářet koncepci expanzivní dynastické politiky, užívající ideologické síly a politické podpory papežské kurie. Svou koncepci opřel o pevný český stát a důrazem na jeho rozmach i na dosud živou přemyslovskou tradici dal jeho vnitřnímu i vnějšímu vývoji nový směr. a) Z 1. ukázky vysvětlete u 1. souvětí interpunkci na základě jeho rozboru. V 1. souvětí (1. ukázky) najdeme tři čárky: od ostatního textu je odděleno oslovení „Člověče“ (oslovení vždy oddělujeme čárkou), dále jsou čárky před vedlejšími větami (před spojkou „že“, která uvozuje vedlejší větu /2 vedlejší věty/ předmětnou /(koho), co nám vylož?/ a před spojovacín výrazem /vztažným zájmenem „kteréžto“, který uvozuje vedlejší větu přívlastkovou. Převedeno do nové češtiny by souvětí znělo přibližně takto: Člověče, vylož nám jak to, že jsi nyní vytvořil Slovanům písmena, která nikdo jiný před tím nevynalezl, a učíš jim.

b) Určete slovní druhy 1. souvětí se zaměřením na slovesné a zájmenné tvary ad b) zájmenné tvary: nám (osobní – 3. pád), to (ukazovací – 4. pád), ty (s)/ty jsi (osobní – 1. pád), jim (osobní – 1. pád), kteréž/to/ (vztažné/ukazovací/ – 4. pád), nikdo (záporné – 1. pád), tím (ukazovací – 1.pád) slovesné tvary: vylož (2. os. j. č. /čas zde neurčujeme/ rozk. zp. činný r. vid dok. 4. tř. prosí), vytvořils /vytvořil jsi/ (2. os. j. č. min. č. ozn. zp. činný r. vid dok. 4. tř. prosí), učíš (2. os. j. č. přít. č. ozn. zp. činný r. vid nedok. 4. tř. prosí), nevynalezl (3. os. j. č. min. č. ozn. zp. činný r. vid dok. 2. tř. tiskne)

c) Zařaďte poslední ukázku k jednomu z funkčních stylů a doložte zdůrazněním typických znaků ve výběru a uspořádání jazykových prostředků. Odborné názvy se pokuste nahradit synonymy. Poslední ukázka /ukázka C – patrně z nějaké učebnice nebo vědecké knihy/ patří do tzv. odborného stylu (ve slohu rozlišujeme čtyři tzv. funkční styly, tj. 4 způsoby užívání jazyka podle funkce jazykového projevu: 1. prostě sdělovací, 2. odborný, 3. publicistický, 4. umělecký. Pro odborný styl je typické užívání odborných názvů (termínů, terminologie), delší věty, propracované a přesné formulace, složitější myšlenkové konstrukce. Synonyma jsou slova stejného nebo podobného významu. Synonyma: koncepce = plán, pojetí, expanzivní = rozpínavý, rozšiřující se, výbojný, ideologie = soustava názorů a myšlenek, papežská kurie = soubor úřadů a ústavů při papežském dvoře, tradice = souhrn ustálených zvyklostí, obyčejů, názorů a myšlenek, přecházejících z generace na generaci