7. maturitní otázka – Renesance, baroko a

Česká literatura renesanční a humanistická
Latinští humanisté: Jan z Rabštejna (1437 – 1473)

• katoličtí církevní hodnostář
• také diplomat ve službách Jiřího z Poděbrad
• rozprava Dialogus – čtyři šlechtici rozmlouvají o soudobých politických poměrech. Autor se staví za smírné vyřešení sporu mezi králem Jiřím a papežem, staví se na stranu Jiřího, povzbuzuje k lásce k vlasti a odmítá válku.

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 1461 – 1510)

• příslušník starého šlechtického rodu, církevní hodnostář
• ve své době dosáhl evropské proslulosti
• v Chrudimi vybudoval rozsáhlou knihovnu
• studoval antické autory
• satirická skladba Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů – kritizuje nedostatky svých současníků, kárá šlechtu za rozmařilý život.
• Psal filosofickou prózu, básně(ódy, elegie a epigramy)

Národní humanisté: Viktorin Kornel ze Všehrd (asi 1460 – 1520)

• právník a překladatel
• začal psát lat., pak ale píše česky, chtěl, aby se český jazyk vypracoval na úroveň latiny
• překlad Knihy o napravení padlého– autora Jana Zlatoústého – nejdůležitější je předmluva, v níž vylíčil požadavek, aby český vzdělanec nepsal latinsky, ale česky -zformoval program národního humanismu
• na základě své soudní praxe vytvořil práv. dílo: O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery (O právech, soudech i o rozporech…)
• stavěl se na stranu měšťanstva, nejprve silný odpor šlechty, byl nucen dílo přepracovat.

* novým organizátorem jednoty bratrské se stal Lukáš Pražský

• snažil se o její modernizaci a o vyšší vzdělání
• jednota začala během 16. stol. zakládat školy – stali se nejvýznamnějšími nositeli kulturních a vzdělávacích snah