Adam Michna z Otradovic (1600 – 1676)
- varhaník v Jindřichově Hradci, básník a skladatel
- ovlivněn španělským a italským rokokem
- ukolébavky (Hajej, můj andílku), milostné písně (Pod našima okny), vánoční koledy (Chtíc, aby spal)
- Sbírky Svatoroční muzika, Loutna česká – oslavuje nejčastěji Pannu Marii
- Vánoční poezie získala mezi lidem velký ohlas – písně se hrají a zpívají dodnes
Bohuslav Balbín (1621 – 1688)
- jezuita, horlivý vlastenec, byl pro své vlastenecké smýšlení podezírán z protivládních názorů a pronásledován představenými
- Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého – právo národa na vlastní jazyk, ostrá kritika odnárodňující se šlechty a odsouzení národní politiky Vídeňského dvora, která vytlačuje český jazyk ze škol, úřadů i kostelů
- po vydání díla Výtah z českých dějin (Epitome histirica rerum Bohemicaru) byl Balbín vypovězen z Prahy do Klatov, protože v jeho knize byla nalezen „přílišná láska k vlasti“ a protivládní smýšlení
- psal i obsáhlé lat. práce o českých kulturních dějinách
- Učené Čechy –rozsáhlý soubor encyklopedických vědomostí, zachycuje vysokou úroveň vzdělanosti v českých zemích, jeho část o Českém království Rozmanitosti z historie Království českého (Miscellanea historica regni Bohemiae).
Antonín Koniáš (1691- 1760)
- fanatický jezuita, autor soupisu zakázaných knih Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírajíc
- proslul pálením českých knih, cenzura
Kulturní úpadek národa v době pobělohorské se projevil nápadně v jaz. úrovni slovesných děl. Jazyk, kterému chyběly vzory dokonalé češtiny a který neměl vynikající pěstitele se stával obětí libovůle jazykových brusičů a puristů. Např. učitel češtiny císaře Josefa II. Václav Pohl. Snažili se čelit úpadku, ale spíše mu ještě více napomáhali (novotvary – čistonosoplena, prstobřinkoklap).
