Novodobé umělecké směry na počátku 20. století

(symbolismu, impresionismus a expresionismus) – ovlivnily také české divadlo a dramatickou tvorbu – vedle těchto stylů pokračovala na začátku století tvorba realistická, reprezentuje tvorbu Aloise Jiráska – historické drama  Jan Hus a  Jan Roháč – tyto hry měly poučit diváky o národních dějinách, povahou je řadíme spíše k tvorbě 19. století. Vedle problematiky historie se výrazněji uplatňovala tématika psychologická a společensko kritická.
r. 1900 se stal režisérem ND v Praze básník a dramatik Jaroslav Kvapil, jehož éra vyvrcholila v době 1. světové. Inscenaci dramatu pojímá nově: vedle dramatického textu se zaměřoval na využití světla, hudby, výpravy i osobních talentů herců. Těchto nových impresionistických postupů využil při inscenování Šrámkových her Léto a Měsíc nad řekou. Z jeho vlastní dramatické tvorby vznikla symbolistická veršovaná pohádka  Princezna Pampeliška. Rovněž autorem liberta k opeře A. Dvořáka, Rusalka.
Lyrické impresionistické drama vrcholí v tvorbě Fráni Šrámka:  Léto a Měsíc nad řekou. Novoromantickou dramatickou tvorbu pak představuje div. hra Viktora Dyka  Zmoudření dona Quijota. K nejvýznamnějším expresionistickým dramatickým dílům patří hra bratří Čapků:  Ze života hmyzu,na scéně ND režíroval Karel Hugo Hilar (působil v ND od r. 1921, nastoupil po Kvapilovi, pojetí divadla se mění). – tato hra si klade otázku po smyslu života, který žijeme – je o alegorii světa lidí v jeho poživačnosti, sobectví a nutkání mít neustále víc, vládnout nad druhými a také z nich kořistit – protějškem hemžícího se hmyzu je člověk – Tulák, zastupuje názory autorů – dění na scéně komentuje a zujímá k němu stanovisko – v největším oddíle hry, nazvaném Mravenci, vyslovují autoři nedůvěru k jednoznačným pol. a ideologickým koncepcím, v jejichž službách se vraždí – vyjadřují odpor proti disciplinovanému kolektivismu a omezování svobod jedince a jeho myšlení. Autoři tak reagovali na 1 projevy fašismu a komunismu.
Moderní historickou dramatickou tvorbu představují díla Arnošta Dvořáka. Jeho dramata jsou podobenstvím odpovídajícím na současné problémy. – postavy těchto děl jsou psychol. prokresleny, na rozdíl od A. Jiráska. K nejznámějším hrám patří  Kníže,  Král Václav IV. a  Husité. Poslední z nich bylo inscenováno jako velkolepá podívaná divadla v přírodě v Kosmonosech ve východních Čechách.