JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942)

– kritik, kritizoval Masaryka jako špatného politika. Jako první prosazoval Nerudu jako kvalitnějšího básníka než jakým byl Hálek boží bojovníci – pamflet – směšné dílo navazuje na známe téma, vyšlo v časopise, výsměch všem politikům

• VIKTOR DYK (1877 – 1939)

– pracoval jako novinář, od roku 1918 poslanec, velký kritik T. G. M. PROHRANÉ KAMPANĚ – ironicky hodnotí svůj neúspěch dostat se do parlamentu Rakouskouherska, možnost kritiky ostatních i sebe

• FRANTIŠEK GELLNER (1881 – ? 1914)

– pracoval v Lidových novinách od roku 1911, psal fejetony, které si sám ilustroval PONÁS AŤ PŘIJDE POTOPA, RADOSTI ŽIVOTA – výsměch naprosto všemu a všem, psal o svých zážitcích z různých podniků (bary, hospody, nevěstince…), jednoduché, improvizace, kritika všech i sebe, věděl že bohémský život je na nic

meziválečná literatura

• JAROSLAV HAŠEK (1883 – 1923)

– prozaik a novinář, za 1. sv. války na frontě, přeběhl do legií, pro ruské revoluci se stal členem Rudé armády, alkoholik, po dobu v rudé armádě nepil, byl bohém, provokoval politiky → založil stranu mírného pokroku v mezích zákona → parodie na politickou stranu OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ZA SVĚTOVÉ VÁLKY – satirický román, nejpřekládanější česká kniha, sled různých událostí, dvě povídky Dobrý voják Švejk a Švejk v zajetí, v povídkách je jen hlupák, v románu je vychytralý doslova plní rozkazy → nesmyslné → nesmyslnost války, nedokončeno