Drama v období realismu

1883 – definitivní otevření Národního divadla – středisko českého divadelního života
Ladislav Stroupežnický (1850 – 1892)
veselohra Naši furianti – spor o místo ponocného ve vsi, ironický postoj k vztahům mezi lidmi na vesnici
další hry Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Na valdštejnské šachtě
Gabriela Preissová (1862 – 1946)
otřesné tragédie ze slovácké vesnice Gazdina roba, Její pastorkyňa – lidské vztahy ovládány majetkem a pokrytectvím
hudební zpracování: J.B.Foerster: opera Eva, L.Janáček: opera Její pastorkyňa
Alois (1861 – 1925) a Vilém (1863 – 1912) Mrštíkové
realistická tragédie Maryša – ze slovácké vesnice, obraz sociálních rozdílů, úlohy peněz na vesnici a síly předsudků v tehdejším životě
kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)
funkce slováckého nářečí – charakteristika postav a prostředí
České drama a divadlo první poloviny 20. století
přelom století – Šrámek (Měsíc nad řekou, lyrické drama)
vliv moderního světového dramatu (Ibsen, Čechov)
v první polovině 20.století bylo u nás velké množství divadel:
Národní divadlo, Německé divadlo, Vinohradské divadlo, Burianovo divadlo (Vlasta Burian), Divadlo K, Divadlo D 34-41
Režisérské divadlo:
a) impresionistické, vitalistické a poetistické prvky
pojetí inscenace jako uměl. celku
vzrůst úlohy režiséra a režie (vliv Stanislavského z MCHATu)
J. Kvapil (Princezna Pampeliška – herečka H. Kvapilová, libreto k Rusalce)
– měl blízko k impresionismu (iluzivní nálada, světlo a stín, kulisy)
Fr. Šrámek (Měsíc nad řekou, Léto, Zvony, Soud)
V. Nezval (Milenci z kiosku)
Jiří Mahen (Ulička odvahy, filmová libreta Husa na provázku)