Francois Villon (1431 – 1463)

své jméno přijal od příbuzného, který se ho v mládí ujal. Jeho původní jméno pod kterým vystupoval od první poloviny 15. století jako básník bylo Francois de Montcorbier. Byl 2x odsouzen ke smrti oběšením, ale nakonec byl rozsudek změněn na deset let vyhnanství z vlasti. Jeho dílo ocenili především v době romantismu.
Zakladatelem francouzské Bylónské balady + lyrická báseň, která má 4 sloky, poslední verš se opakuje.
Dílo:
„Malý testament“ – v tomto díle básník proklíná společnost, vysmívá se jí, nešetří narážkami, ironií a kritikou. Zlehčuje uznávané mravy, nedbá žádných hodnot a napadá významné osobnosti.
„Velký testament“ – usmiřuje Villona se světem. Bohémský život, lehkomyslné počínání a neuvážená slova autor přičítá mládí. Nyní se poučil, uvědomil si vše a zúčtoval s minulostí. Trpce přihlíží na všechny, kteří se k němu nezachovali dobře nebo mu ublížili. Vzpomíná i na své lásky a přátele.
Španělská renesance
Lope de Vega (1562 – 1635)
narodil se v Madridu. Je označován za největšího básníka a dramatika španělského „zlatého věku“ (doba renesance).
Dílo:
„Fuente Ovejuna“ – (Ovčí pramen) autor vycházel ze skutečných událostí roku 1476. Do španělské vesnice Fuente Ovejuny přijíždí panovačný a bezohledný rytíř Goméz. Ve vesnici se schyluje ke svatbě starostovi dcery Laurencie a jejím milým Frondosem. V den svatby se stane strašná událost, Goméz urazil a ponížil starostu Estébana, jeho dceru Laurencii zneužil a Frondosa ztýral. Proti Gomézovu krutému činu se postaví celá vesnice a zabijí jej. Při vyšetřování všichni drží při sobě a vydávají se za vraha jako jedno tělo. Don Rodrigo, který ve hře zastupoval královskou moc a spravedlnost, pátral po příčinách Gomézovy smrti a nakonec vesničanům udělil milost. Fuente Ovejuna je divadelní hra o nelidském chování člověka. Vega kladl důraz na soudružnost lidí a jejich kolektivní cítění v okamžiku kdy jim hrozilo nebezpečí.