HISTORICKÝ REALISMUS

– měl 2 cíle: informovat čtenáře o historii a národně výchovné cíle. Kladli důraz na dodržování faktů snažili se popisovat → rozsáhlá díla

• VÁCLAV BENEŠ TŘEBÍZKÝ (1849 – 1884)

– pocházel ze středních Čech, byl kněz – snažil se psát o husitství a selských vzpourách, o době Josefa II.
BLUDNÉ DUŠE – hodnota je faktografická, ne umělecká

• ALOIS JIRÁSEK (1851 – 1930)

– narodil se v Hronově, studoval gymnázium v Hradci a v Praze vystudoval historii → působil jako profesor historie v Litomyšli a Praze, za 1. sv. války podepsal Manifest → dokument, který požadoval vznik Československa, ve 20. letech se stal senátorem za Národní demokracii, jeho díla mají kolektivní pojetí dějin → ignorace vůdců
próza a) nejstarší české dějiny STARÉ POVĚSTI ČESKÉ – zpracování Kosmovy Kroniky (Libuše atd.) b) husitství – považoval tuto dobu za nejlepší období českého národa, vycházel z teorií Palackého MEZI PROUDY – román o vzniku husitského hnutí PROTI VŠEM – z doby husitských válek (20. léta 15. století) BRATRSTVO – o rozpadu husitského hnutí (30. léta 15. století) HUSITSKÝ KRÁL – nedokončený román o době Jiřího z Poděbrad, o vzniku Jednoty Bratrské c) doba pobělohorská TEMNO – nazval tak dobu po bitvě na Bílé Hoře, o pálení knih, o cenzuře, o stíhání nekatolíků, vystupuje tu A. Koniáš – byl to jezuita, je to skutečná postava → vyhledával kacíře a pálil knihy… PSOHLAVCI – o povstání na Chodsku. Začal tam vládnou němec a chtěl jim sebrat jejich výhody. Jmenoval se Lamminger ale říkali mu Lomikar, vůdce povstání J. S. Kozina, dal ho pověsit a za rok taky zemřel
drama a) historické drama TRILOGIE TŘÍ JANŮ (Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – jako životopisy, kolektivní pojetí → nepovažuje je za vůdce b) pohádkové prvky – LUCERNA c) současné drama – OTEC, VOJNARKA