shrnutí:
po otřesech války – zprvu dokumentární styl
poté rozčarování (původně humanismus,antropocentrismus – vše pro blaho člověka; pak
nelidské vraždy, extrémní podmínky,…)
vykořeněnost, nejistota, odcizení, nepochopení, neschopnost komunikace =) existencialismus
postup autorů – tzv. „deheroizační“, forma grotesky =) absurdita (a jsme u absurdní lit.že :o)
existencialismus
vznik po 1.sv. válce v Německu, rozmach ve 40.letech
„Jak má člověk žít ve světě společenských katastrof?“
hl.tématem je člověk – zkoumán odděleně od ostatních
motivy: 1) pocity – osamocenost, bezmocnost(nemožnost zvrátit situaci), beznaděj,
zoufalství, nuda = životní postoj =) pocit hnusu (Sartre, Moravia – Nuda)
2) otázka svobody – „Člověk je odsouzen ke své vlastní svobodě“ – Sartre
– přemíra svobody je někdy omezující
3) konflikt mezi jedincem a davem
4) mezní situace – rozhodování buď/nebo (život/smrt)
5) touha po činu
6) otázka viny – vinen jsi jen tehdy, pokud vinu sám cítíš
Jean Paul Sartre – nihilismus, popření boha, absolutní svoboda, beznaděj, Bytí a nicota
Hnus – deníková forma, individualistický hrdina, proud vědomí, sebepozorování)
Zeď – novely, Zeď = symbol oddělení odsouzenců na smrt, symbol popravy vězňů,
= vzájemné oddělenosti lidí a symbolem absurdity bytí
– závěr absurdní – díky náhodě získá hrdina „milost“ = odklad smrti
drama: Mouchy – navazuje na Oresteiu, vzor klasicistních dramatiků,Orestes se vzepře bohům
Za zavřenými dveřmi (S vyloučením veřejnosti)
družka Simon de Beauvoir – esej Druhé pohlaví (předchůdkyně feminismu)
