Paul Verlaine (1844 – 1896)

• Představitel symbolismu; bohém, toulky s Rimbaudem. Mladší než Vrchlický, ovlivněn Baudelaire, Baudelaire byl básník přemýšlivý a intelektuální, Verlaine je básník smyslový, smyslný (požitkářský), až zženštilý. Svůj život dožívá až v sebetrýznivém křest. pokání.
• Programová báseň Básnické umění: formulace principů symbolistické poezie: obsahová neurčitost (nepřímý, volný vztah ke skutečnosti, obraz nemá přímo zachycovat realitu); básnění náznakem a odstínem; vnitřní opravdovost, citovost; subjektivita; hudebnost; představivost a sen; vsugerovat čtenáři pocit (nálada okamžiku).
• Sb. Saturnské básně – např. b. Podzimní píseň (přeložena mnoha básníky, pocity vzbuzené podzimní přírodou – nejistota, beznaděj; smyslové vnímání, odstíny citu; zachycení okamžité nálady, volně řazené představy, náznakovost, symboly; hudebnost, rytmus verše).
• Sb. Romance bezeslov (slova nemají význam, důležitý je zvuk, impres.),
• Moudrost (kloní se ke kat.). Vymyslel název prokletí básníci, psal antologii těchto básníků a nazval ji Prokletí básníci.

Jean Arthur Rimbaud (1854 – 1891)

• „Božský rošťák“ (Šalda). Nezařaditelný, v jeho díle symb., impres., sat.,… Dokonalé básnické dílo vytvořil ve svých 15 – 19 letech (pak už nepsal, řekl, že poezie je blbost, zabýval se obchodem se zbraněmi v Africe). Bouřil se i proti autoritám (učitelé, rodiče – despotická = panovačná, nesmlouvavá matka), samovzdělávání, utekl do Paříže, navštěvoval lit. hospody, byl géniem. Opíjel se, vyvolával rvačky, odloudi paní Verlainové manžela a ujel s ním do Londýna. V tomto homosexuálním vztahu byl dominantní osobností, přestože byl mladší. Nakonec Verlaine Rimbauda postřelil, byl odsouzen do vězení, kde napsal svou Moudrost.
• Dílo Rimbauda uveřejňováno jen v časopisech; posmrtně vydal Verlaine soubor Iluminace. Rimbaud zemřel předčasně, neboť mu tělo postupně od nohou odumíralo. Jeho poezie je budována na bezprostředním osobním zážitku a fantazii; metafory často kontrastní, barvité; propracovaná zvukomalba; důsledně spisovný jazyk i obraty z periferie; kritický vztah k měšťácké společnosti, šokující otevřenost.
• B. Opilý koráb (snová b. – nikdy neviděl moře; fantazie; obraz bouřlivé plavby; řetězec metafor – symbolický obraz básníka totožného s lodí, vyjádřena opilost, neřízenost, neurvalost, jeho snem je nalézt domov, bezpečí a klid; tohle všechno dříve měl, ale zřekl se toho), Barevnost, Samohlásky – básníkovy barevné asociace ze zvuků samohlásek. Anarch. Obsah X přísná forma.