PEER GYNT

Pětiaktová veršovaná dramatická báseň vycházející z norského folklóru. Motivy norské pohádky o fantastovi a dobrodruhovi Peeru Gyntovi přerůstají do alegoricko-symbolického podobenství o smyslu života.
Mladý povaleč, lhář a výtržník Peer Gynt žije se svou matkou Ase v gudbrandském údolí. Na svatbě jeho bývalé nápadnice Ingrid nadbíhá mladičké Solveize, která se do údolí nedávno přistěhovala. Opilý Peer unese nevěstu do hor, ráno však Ingrid posílá zpět k ženichovi. Solveig, které není Peer lhostejný, se na něho vyptává matky Ase. Peer zatím dovádí v horách s třemi salašnicemi. Celý zmámený potkává Ženu v zeleném, která je dcerou dovreského staříka – krále trolů. Stařík mu nabízí možnost stát se vládcem jeho říše, když se zřekne lidství. Peer to učiní, ztrácí tím však svobodu. Vzápětí chce uniknout, brání mu v tom však pohádkové bytosti. Nakonec přece prchá a vrací se domů. Dále žije s matkou a se Solveigou a věnuje se práci v lese. Setkání se ženou v rozedrané zelené sukni a s ohyzdným klukem mu připomene minulý hřích. Rozloučí se s umírající matkou a odchází do světa.
Jako hezký “pán prostředních let” dosáhne významného společenského postavení, je rejdařem, obchodníkem, světoobčanem. Ocitá se na pobřeží Maroka, v saharské poušti, v Egyptě a užívá radostí života.
Jako stárnoucí muž se na palubě lodi Severním mořem vrací do Norska. Loď ztroskotá, Peer se zachrání a provázen Neznámým pasažérem putuje rodným krajem a zamýšlí se nad svým životem. Při setkáních s Knoflíkářem, králem trolů a Vychrtlíkem si uvědomuje své sobectví, polovičatost a hříchy. Zachraňuje ho však čistá láska Solveižina, v jejíž “víře, naději a lásce” trvale žil.
Ibsen hrou skepticky reagoval na některé dobové společenské problémy, v postavě Peera Gynta však vytvořil všelidský a nadčasový typ nezodpovědného egoisty, člověka polovičatého, který nenajde uspokojení ani v pohádkové říši, ani v cizině a promarňuje většinu svých možností. Symbolikou Peerova návratu do rodného kraje k ženě, která je mu ztělesněním matky, manželky a nevinnosti, autor manifestoval své životní přesvědčení o poslání ženy a rodiny, obsažené i v dalších jeho hrách.